Blog,  Historie,  Tarot

Legenda o vzniku tarotu

Francouzský mystik, mág a zakladatel Martinistického řádu Gérard Anaclet Vincent Encausse, neboli Papus, přišel s krásnou legendou o vzniku tarotu. Legenda pravděpodobně nevychází z reálných skutečností, ale kdo ví.

Legenda

Stará egyptská říše stála kdysi, před několika tisíci lety, pod hrozbou, že bude dobyta a zničena mocným nepřítelem. Tváří v tvář tomuto nebezpečí se kněžstvo země obávalo, že by se jeho vědění získávané namáhavě v průběhu času neodvolatelně ztratilo hrozící katastrofou. Tehdy se nejvyšší kněží shromáždili, aby se poradili o tom, jak by se mohlo toto vědění lidstva uchovat a dále předávat i přes zkázu a zničení.
Jeden kněz navrhl, aby se toto vědění vytesalo hluboko vyrytými znaky a symboly na stěny a zdi pyramid. Ale jho návrh byl odmítnut s odůvodněním, že i ty nejsilnější zdi byly konečně zbudovány lidskou rukou a jsou tak pomíjivé. Jiný kněz chtěl zvolit deset nejmoudřejších a nejchytřejších hlav země, aby byly zasvěceny do tajemství, která by pak před svou smrtí zase měli předat jiným lidem, které by shledali moudrými. Proti tomuto návrhu vznesl jeden kněz námitku: „Moudrost nemá věčné trvání a často se z mudrce stává blázen. Tím by nebylo zajištěno přetrvání našeho vědění. Ale existuje něco, co má u lidí trvalou hodnotu, totiž neřest. Svěřme proto naši moudrost a naše vědění neřesti. Jen tímto způsobem bude zajištěno, že může přetrvat všechny výkyvy a změny doby.“
Tento návrh byl všeobecně shledán dobrým a celé vědění kněží se začalo zakreslovat do obrazů na hracích kartách, které pak byly předány lidu, aby se mohl těšit ze svých neřestí a vášní.
O původu karet se neví nic jistého, ale existuje nespočet domněnek. Jisté je snad jen to, že se hra rozšířila po Evropě s objevením cikánů. Zda ji ale skutečně nesli s sebou, nebo zda pochází z Egypta nebo z Indie, nebo zda má nějaký zcela jiný původ, zůstává nejasné. Mnohé mluví pro to, že minimálně karty Malé arkány vznikly ve středověké Evropě. První zmínka o tarotu v Evropě se objevuje s jeho zákazem městem Bern v roce 136677. O 10 let později o něm nacházíme zmínku také ve Florencii.

Jméno

Hra byla poprvé pojménována jako Naibbi, příp. Naibb. To mohlo být odvozeno ze sanskrtu, kde znamená „Nabe“ (střed kola). Možná odtud pochází také i německé slovo „Nepp“, neboli lichva. V 16. století se poprvé v Itálii objevuje jméno „tarocchi“. Tarot by mohla být zřejmě francouzská forma tohoto názvu. Cech výrobců karet se tam od roku 1594 nazývá „Tarotiers“.
Jméno lze také vykládat z egyptského jazyka jako „královská cesta“: „Tar“ – cesta, stezka a „Ro“ – král, královský.
Také kobminace čtyř písmen T-A-R-O dávají mnoho možností, např.:
Tora = hebrejsky „poučení, zákon“
Ator = egyptské božstvo zasvěcení
Rota = latinsky „kolo vznikání“
Otar = řecky „slyšení“
aj.

Zdroj: BANZHAF, Hajo. Praktický tarot. 1. vyd. Olomouc: Fontána, ©2006. 304 s. ISBN 80-7336-316-X.